stříhání
Stříhání
Během posledních deseti let se původní střih bišonka doznal mnoha změn. Snad nejradikálněji se změnil střih hlavy. Dříve se stříhala do „tvaru helmy“, to znamená, že srst na uších byla ponechána dlouhá a dole byla pouze zarovnána do vodorovné linie V takovém střihu bišonci bohužel vypadali velice „smutně“, snad proto se postupně přešlo na střih, který rázem“rozjasnil“ bišonům tvář a ti hned vypadali mnohem veseleji. Tento střih totiž modeluje srst na hlavě tak, aby z pohledu zepředu a vlastně i ze strany tvořila kruh. Uši se tedy zkracují tak, aby „ zapadly“ do ostatní srsti (je-li osrstění na hlavě dostatečně bohaté, uši nejsou vlastně vůbec patrné). Srst okolo očí se stříhá, jednak, aby oči zbytečně nedráždila, a jednak aby černé oči mohly dobře vyniknout a nebyly srstí zakryty. Nad očima se srst lehce sestříhává tak, aby z pohledu ze strany tvořila souvislý oblouk. Jinak se srst na hlavě ponechává v poměru k tělu dlouhá, což je jedním z charakteristických rysů bišonků. Delší srst se nechává také za krkem tak. Aby tvořila plynulý přechod o hlavy ke hřbetní linii. Naopak kratší srst by měla být zepředu na krku a hrudníku tak, aby zdůrazňovala vysoko nasazenou hlavu, která by měla působit elegantním dojmem. Hrudní končetiny se stříhají do tvaru „sloupů“, srst tedy není kratší směrem k tlapkám. Pánevní končetiny se upravují tak, aby bylo zdůrazněno úhlení, ponechává se srst těsně kolem řitního otvoru a na tlapkách mezi polštářky, u psů také v těsné blízkosti genitálií na břiše (to aby si ji zbytečně nepočurali).
Srst na ocase se nestříhá!
Perfektně ostříhaný bišon vypadá skutečně jako plyšová hračka.