Jdi na obsah Jdi na menu
 


vzhled

15. 7. 2008

Obrazek

Bišonek je malý, okouzlující, usmívající se pejsek vypadající jako vatový chomáček, ale srdcem i povahou se jedná o rozeného atleta.

 

Srst má mírně zvlněnou, obvykle 4 – 10cm dlouhou, skládající se z vnější vrstvy lemující tělo a jemné, hedvábné podsady. Velkou výhodou bišonka je, že jeho srst nelíná a je tedy vhodný o pro alergiky. Na druhou stranu je vhodně upozornit, že bišonek potřebuje každodenní péči v podobě vyčesávání odumřelých chlupů a pravidelné stříhání. Barva srsti je přednostně bílá, ale někdy se můžeme setkat i s velmi jemnými odstíny béžové či šedé (zvlášť v létě je opravdu těžké udržet srst sněhobílou).

 

Tělo bišonka by z profilu mělo být čtvercové, může být jen nerozeznatelně delší než vyšší, hrudník je dost široký a hluboký, aby umožnil plynulý pohyb předních končetin. Záda tvoří rovnou linii zakončenou svalnatým zadkem a ocasem, který je vysoko umístěným. Veselá povaha bišonka je charakterizována právě tímto načepýřeným ocasem neseným  rozpustile na zádech a zvídavým výrazem černých uhrančivých očí, které společně s velmi tmavým čumáčkem dokreslují hravý a zvídavý výraz tohoto pejska.

 

Uši má bišonek splývavé, dobře osrstěné. Střih hlavy by měl uši v podstatě schovávat, kdy je z hlavy a uší vytvořena kulička. (Opět jedno upozornění: jako u každé rasy s převObrazekislými ušima i u bišonka musíme dbát na pravidelné čištění zvukovodu, abychom tak zabránili možným zánětům.) Krk je dlouhý, hrdě nosící zdviženou hlavu. (Alespoň je to uváděno ve veškeré literatuře a článcích o bišoncích. Vlastní zkušenost: krk opravdu dlouhý je, ale hlava je neustále přilepena k zemi a hledá jakoukoli i sebemenší stopu. U bílého psa je to potěšující zvyk – umývání tlamy se pro nás stalo neodmyslitelným zakončením každkého venčení….)

 

 

 

 

 

 

 

Lehké odstíny srsti po venčení.....

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář